LONŽOVÁNÍ

Lonžování

Kvalitní příprava jezdeckého koně není jen o ježdění.
Občas člověk musí jít zpět na zem a pustit se například do lonžování. Lonžování koně spočívá v tom, že se kůň kolem svého cvičitele pohybuje po kruhu na konci tzv. lonže (cca 8–10 m dlouhého lana s karabinou na konci). Jde o užitečný způsob výcviku koně i trenéra. Může sloužit ke zvykání si mladého koně na práci a povely, jako kondiční trénink a také k učení poslušnosti a obratnosti.
Co je potřeba?
K lonžování budete potřebovat lonž, lonžovací bič, obnosek, nebo uzdečku – nejlépe bez nánosníku a bez otěží, nebo ohlávku (u ní pozor, aby koni nesklouzávala do očí). Můžete mít lonžovací spojku a popřípadě nějaké pomocné vyvazovací otěže.
Jak lonžovat?
Před prvním lonžováním je dobré koně seznámit s lonž. bičem. Musí ho respektovat, ne se ho bát! Složí k “prodloužení cvičitelovi ruky” a má sloužit jako ukazovátko. Můžete nechat koně si ho prohlédnout, očichat. Když se ujistí, že o nic nejde začněte koně bičem hladit, šlahoun překládat přes záda a různě pokládat na tělo koně. Jak je s ním dostatečně seznámen můžeme se pustit do lonžování. Bičem nikdy moc nemávejte. Neslouží k udělování trestu, pouze k ukázání správné cesty. ( * )

Lonž můžeme zapínat následujícími způsoby:
1) Do lonžovacího obnosku – a to do prostředního kroužkou. Do dvou bočních můžeme zapnout vyvazovací otěže. Popřípadě k němu přidat uzdečku pro lepší ovladatelnost.

2) Do ohlávky

3) Do uzdečky
a) Do vnitřního udidlového kroužku – pozor na přetáčení lícnice při velkém napětí lonže. Může se přetočit a udidlo vyklouznout ven z huby.

b) Přes lonž. spojku

c) Provlečením do vnitřní kroužek přes bradu a zapnutí do vnějšího kroužku
d) Provlečení přes vnitřní kroužek, přetáhnutí přes hlavu koně a zapnutí do vnějšího kroužku

– Body b) a c) se moc nedoporučují z důvodu lámání a stlačování udidla k sobě – udidlo pak působí v hubě jako louskáček či páka, zabodává se do horní patra a působí nepříjemnou bolet.
Dále je dobré koně naučit hlasové povely. Je lepší je koně naučit ještě před tím než začnete lonžovat, aspoň pro zastavení a rozejití. To, jaké povely budete používat si určuje každý sám. Nejčastěji se používá pro krok rázné “jdi”, pro klus je nejlepší “klus” a pro cval “hop”. Pro zpomalení nebo přechod do nižšího chodu se používá “hou” nebo pískání. A pak něco pro okamžité zastavení si můžete vybrat “stůj”, “prr” anebo ostré “ššš”.
V dalším kroku je důležité provést dva velmi důležité úkony:
1. Dostat koně od sebe.
2. Být na svém místě.
Na prvním bodu je potřeba trochu zapracovat – a lze ho pak využít při jakékoli manipulaci, ne jen u lonžování. Je velmi časté vidět člověka, jak před koněm couvne a někteří koně se zase přisunou ke člověku, až, obrazně, člověka převálcují, když se po nich chce, aby odešli. Pokud se ale po koni požaduje, aby respektoval osobní prostor člověka a aby oni byli tím, kdo uhne pryč, toto „vzdorovité” chování bude mnohem vzácnější.
Druhý bod znamená přesně to, co je napsáno. Máte zůstat stát na jednom místě a otáčet se okolo své vnější nohy. Pokud koně vyvedeme pryč z kruhu, práce je pak k ničemu.
Stojíme v pomyslném trojúhelníku – lonžující stojí na vrcholku trojúhelníku a předek a záď koně představují jeho základnu. Díváme se na střed těla koně.

Pokud je kůň poněkud líný, můžete trochu ukročit, abyste se dostali za něho, pokud má tendenci spěchat, můžete se přesunout trochu k jeho hlavě – opět úkrokem do strany – a podržet zvednutý bič před jeho nosem jako bariéru. Pokud kůň má tendenci zmenšovat kruh, namíříme bičem směrem k břichu a tím ho “vytlačíme” tam kam chceme. Nebo pokud utíká ven z kruhu tak můžete lonž stáhnout k sobě a pak zas povolit, nebo si kruh ohraničit či použít kruhovky.

Lonžující se snaží mít stejné držení těla jako při ježdění – lokty ohnuté u těla, ruka drží lonž na stejném pružném kontaktu, jako by to byla otěž.

V našem areálu prodáváme jezdecké a chovatelské potřeby pro koně a koňské nadšence, nabízíme ustájení koní, výcvik mladých koní i jezdců a další volnočasové aktivity.